Na webu Výzkumného ústavu včelařského v Dole naleznete tento článek: >>>>>> Věnujme potřebnou pozornost odběru zimní měli <<<<<<
Ze zimního chomáče nebo v období mimo zimu z celého úlového prostoru, především z plodového tělesa na dno padají různé „odpadky“ související s životními procesy včelstva. Jen krátce můžeme jmenovat rozmělněná víčka ze zásob – klasickou zimní měl, krystalky zásob, měl z víček plodu, v období bez letové aktivity mrtvolky včel, mrtvé kukly, části těla včel, požerky a zbytky po různých škůdcích v úlovém prostoru a mrtví ektoparazité včel. Nejčastěji nás zajímají roztoči Varroa destructor a včelomorky. Právě mrtví roztoči Varroa, především jejich počet jsou důležitým ukazatelem zdravotního stavu včelstva. V některých oblastech se v měli nacházejí také mrtvé včelomorky, často jejich větší počet způsobuje velké obavy, pokud jsou zaměněny za roztoče varroa. Zásadní rozdíl je v tvaru těla a počtu nožiček. Roztoč má tvar oválný, je širší než delší a má 4 páry nohou, včelomorka je hmyz, je podlouhlého tvaru a má tři páry nohou.
Podívejme se problematiku odběru zimní měli, která se odebírá v období od ledna až do poloviny února. Podložky pokrývající celé dno úlu se měly očistit cca jeden měsíc před odběrem měli, tj. v prosinci. Za toto období spadne z úlového prostoru na podložku asi 5 % roztočů. Na jednoho roztoče spadlého na podložku t.j. do veškeré měli z úlu za toto období zůstává ve včelstvu ještě asi 19 živých roztočů. Proto pro objektivní posouzení stupně nakažení je nutné odebrat ze včelstva a k vyšetření do laboratoře odeslat veškerou měl ze stanoviště!! V laboratoři se počítá exaktně počet roztočů do tří na včelstvo a z těchto údajů se hodnotí nákazová situace.
Krajní hodnota, kdy se nařizuje nátěr zavíčkovaného plodu M-1 AER je průměrný počet roztočů na včelstvo na stanovišti 3, tj. ve včelstvech zůstává v průměru asi 60 roztočů. Ti se můžou od jara do podletí namnožit až 100 – 150 krát, tj. na 6 -10 tisíc roztočů, což je hodnota silně ohrožující přežití včelstva v období podletí – podzim a v zimě do následujícího roku. Vyšetření vyjadřuje průměrnou hodnotu na včelstvo z celého stanoviště, ze zkušenosti víme, že je na stanovišti několik včelstev s podstatně vyšším počtem roztočů.
Jak může dojít k neodebrání veškeré spadlé měli nebo následnému snížení počtu roztočů detekovaných ve vyšetřované měli na včelstvo oproti skutečnému množství spadlých roztočů ve včelstvu:
* Při proletu včelstev před vlastním odběrem měli byla část vynesena z úlu nebo včelař neodevzdal veškerou měl
* Pozdějším očištěním podložek než 1 měsíc před odběrem měli
* Neopatrnou manipulací s mělí
* Z podložek kvůli namrzlému ledu nebyla odebrána veškerá měl.
* Vložením odebrané měli do neprodyšného obalu, měl v několika dnech zplesniví a roztoči v laboratoři nejsou detekování, vzorek nelze ani v některých případech vyšetřit. Měl pro vyšetření musí být suchá.
* Pokud nebude odebraná měl přeseta přes pletivo s oky 3×3 až 4×4 mm, laboratoř bude mít s vyšetřením vzorku problémy.
* Pokud se do vzorku dostanou lehké jemné příměsi (rozdrcený polystyren, jemná drť ze včel po myších) ty při vyšetření plavou na hladině a ztěžují popřípadě znemožní spočítat roztoče ve vzorku.
Pokud se v lednu nepodaří z různých objektivních či subjektivních důvodů odebrat veškerou měl, je čas ještě v průběhu ledna a února ponechat v úlech podložky a odebrat náhradní vzorek.
U vzorků s částečným odběrem veškeré spadlé měli je nutné toto pak zohlednit při hodnocení výsledků vyšetření. Hodnotit, zda množství měli ve vzorku odpovídá počtu včelstev nenáleží a nemůže náležet laboratoři, tato záležitost se musí řešit při odběru a odesílání vzorků měli.
Věnujte velkou pozornost výsledkům vyšetření. Cílem není dosažení výsledku do 3 roztočů na včelstvo tak, aby včelař nemusel provádět jarní ošetření. Účelem je získat informaci o skutečném zdravotním stavu včelstev. V případě silnějšího napadení má pak včelař dostatek času před včelařskou sezónou udělat potřebná účinná opatření. Mezi nejúčinnější patří nátěr zavíčkovaného plodu emulzí přípravku M-1 AER.
Dr. Ing. František Kamler, ředitel ústavu