Dne 5.2.2012 byla v tichosti vypuštěna první verze stránek našich včelařů se svým prvním cílem – zpřístupnit zatím alespoň aktuální statistiku napadení včelstev roztočem varroa a nějaké kontakty na naši organizaci (která byla na internetu jinak zatím dost dobře utajená).
Doufáme, že na našich stránkách najdou potřebné informace nejen noví zájemci o včelaření, ale i ostatní návštěvníci nejen z okolí obce Kamenice a okresu Praha východ, ve kterém naše organizace působí.
| Mor včelieho plodu: často je to inak, ako stojí v učebnici |
|
Na rozdiel od odbornej literatúry, môže sa aj v bezchybne vyzerajúcom včeliom plode vyskytovať akútny stav moru včelieho plodu. Dr. Elke Genersch zhrnula poznatky k tejto chorobe včelieho plodu, ktoré boli získané vo Včelárskom inštitúte Hohen Neuendorf (Nemecko).
Nie všetci pôvodcovia moru včelieho plodu sú rovnaký. Sú rôzne kmene, ktoré sa odlišujú v ich genotype. Jedna z otázok bola, či sú tieto kmene rovnako nebezpečné. V odbornej literatúre je väčšinou priebeh tejto choroby veľmi jednoducho popísaný: Včelí plod sa infikuje tým, že dostane potravu, v ktorej sa nachádzajú spóry a uhynie v zaviečkovanej bunke, mení sa lepkavú hmotu – toto spolu s perforovaným viečkom bunky platí ako klinický symptóm. Včelstvo, kde sú tieto symptómy rozpoznateľné, zahynie, ak nebude ošetrené. Takto zhruba je to v lietratúre popísane, ale je to vždy tak?Hľadanie odpovede u pôvodcu Už dávno je známe, že niekedy sa u infikovaného včelstva neprejavia klinické symptómy, dokocna prežijú aj niekoľko rokov bez toho, aby sa niečo spozorovalo. Ako možné vysvetlenie sa diskutovalo o rôznych vlastnostiach včiel, ale dlho nikoho nenapadla myšlienka hľadať vysletlenie u pôvodcu choroby. Obzvlášť zaujímavé boli naše výsledky, čo sa týka výživy pôvodcu choroby:P. larvae sa môže živiť glukózou a fruktózou – hlavné zložky medu. Najmä u ERIC II sa preukázalo, že má dobrú látkovú premenu obidvoch druhov cukru a tým má v čreve včelieho plodu ideálne podmienky na prežitie. Rozdiely v potrebe výživy majú vzťah s nákazlivosťou (virulencia), lebo využitie dostupnej potravy je rozhodujúci činiteľ pre priebeh infekcie v plode včely. Druhé dôležité zistenie sa týka časového priebehu infekcie. V rozpore s mnohými odbornými knihami, polovica napadnutého plodu odumrie už pred zaviečkovaním. Tieto mŕtve larvy včely vynesú a preto ich včelár pri bežnej prehliadke nespozoruje, poprípadne si všimne medzerovitosť plodu. Okrem toho sa ukázalo, že čas od infikovania po úhyn larvy je veľmi variabilný a že tieto rozdiely sú pre každý typ pôvodcu choroby charakteristické. Nami pomenovaný genotyp ERIC II zabíja včelí plod podstatne rýchlejšie. Takmer 90% napadnutých lariev uhynie počas prvých 6 dní po infikovaní, teda značne zavčasu pred zaviečkovaním. V praxi môže infekcia spôsobená týmto genotypom ostať dlho neodhalená, pretože robotnice majú dostatok času na vynesenie odumretého plodu. Náš výskum s infikovaním a pozorovaním lariev bol robený v laboratóriu a naše úvahy o vplyve činnosti robotníc boli len teoretické. Aby sme si to overili, urobili sme, za zodpovedajúcich bezpečnostných opatrení, pokusy infikovaním lariev v malých včelstvách. Neprekvapilo nás, keď sa potvrdili naše domienky o zásahu robotníc. Včelí plod, ktorý sme infikovali ERIC II, uhynul pred zaviečkovaním a bol veľmi účinne robotnicami vynesený. Menej ako 10% plodu bolo zaviečkovaných a zmenily sa na typickú ťahavú hmotu. Z lariev, ktoré sme infikovali ERIC I, takmer polovica prežila do zaviečkovania. Robotnice nerozpoznali, že larvy sú choré a zaviečkovali ich. Tým sme ukázali, že laboratórne zistené rozdiely v infekčnosti má vplyv na priebech choroby vo včelstve. Zo zisteného možno vypočítať: na 100 chorých a vynesených lariev pri genotype ERIC II pripadá 10 zaviečkovaných chorých lariev. Naproti tomu pri ERIC I je to 40 zaviečkovaných chorých lariev. Uhynutý plod v zaviečkovanej bunke sa premení na ťahavú hmotu, potom uschne na tzn. príškvar, ktorý obsahuje bilióny spórov. To sú spóry, ktoré sú predovšetkým zodpovedné za rozšírenie infekcie. To znamená, že genotyp ERIC II, ktorý zabíja larvy veľmi rýchlo, sa vo včelstve rozširuje pomalšie a pomalšie škodí. Tento genotyp je pre včelstvo menej nebezbečný, pretože robotnice ho vynesú s odumretou larvou a tým eliminujú jeho rozšírenie. Naproti tomu genotyp ERIC I zabíja larvy pomaly, ale je nebezpečnejší, lebo včely nerozpoznajú infikované larvy a tie ostávajú vo včelstve. Tým sa môže vo včelstve účinnejšie rozširovať a včelstvo rýchlejšie zanikne.Naše podozrenie sa potvrdilo Naše prvé náznaky na rozdielnu nákazlivosť (virulenciu) u Paenibacillus larvae nás priviedli na správnu stopu. Na tejto veci je dobré, že dokážeme pomocou dnešných molekulárnych metód rozpoznať rozdielne nebezpečné typy. Takto môžme lepšie odhadnúť rozsah nebezpečenstva, ktoré existuje pri infekcii.Dôsledky pre včelára Čo znamená rozdielna virulencia pre včelára? Pozostáva nebezpečenstvo, že infekcia s ERIC II ostane dlho neodhalená, lebo sa vo včelstve nachádza málo odumretého zaviečkovaného plodu, ktorý nie je tak pri bežnej prehliadke nápadný. Aj pri pozitívnom laboratórnom vyšetrení zo vzorky zásob je malá pravdepodobnosť, že sa nájdu zaviečkované bunky s odumretým plodom. Tým, že tento pôvodza choroby ostáva dlho neodhalený, stúpa riziko, že budú nakazené aj susedné včelstvá. Podľa našich odhadov pripadá asi 1/4 infekcií moru včelieho plodu genotypu ERIC II. U týchto včelstiev je problematická včasná diagnóza. Ale jedná sa len o náš hrubý odhad, ktorý sa zakladá len na našich dátach, lebo dodnes neexistuje pre Paenibacillus larvae žiadne systematické zatriedenie podľa genotypov. Zaoberanie sa genotypmi u Paenibacillus larvae pomôže do budúcna pre prax pomôcť jeho sledovaniu rozširovania a určeniu stupeňa nákazlivosti. PD Dr. Elke Genersch, Imkerfreund 08/2009 PD Dr. rer. nat. Elke Genersch, pracuje vo Včelárskom inštitúte Hohen Neudorf (Nemecko), kde vedie oddelenie Diagnostiky a molekulárnej biológie. Diplomovaná biologička, študovala na Univerzite v Kolíne, zameranie molekulárna biológia/genetika, diplomovú prácu robila na katedre virológie. Potom sa zaoberala výskumom vírusov v Max-Planek-Inštitúte, kde neskôr pracovala oblasti bunkovej a nádorovej biológii. Touto oblasťou sa zaoberala nasledujúcich 10 rokov na rôznych miestach – Max-Delbrück-Centrum pre molekulárnu medicínu v Berline, Univerzita Uppsala vo Švédsku, Vysoká škola pre medicínu v Hanoveri, Biomedical Centrum Lund vo Švédsku. Od roku 2001 pracuje vo Včelárskom inštitúte Hohen Neudorf, zaoberá sa výskumom moru včelieho plodu a vírusov. V roku 2006 sa habilitovala prácou o more včelieho plodu v obore veterinárnej medicíny so zameraním na molekulárnu biológiu na Univertzite veterinárnej medicíny v Berlíne, kde teraz vyučuje budúcich veterinárov predmet Choroby včiel. |
Otakar Brenner (1886 -1975) studoval na učitelském ústavu v Praze, později na státní dřevařské škole v Chrudimi. Působil jako řídící učitel v Babicích u Prahy.
Včelařením se začal zabývat od roku 1908. Zaujalo jej natolik, že už v roce 1919 se z něho stal velkochovatel a jeho včelín byl vzorem pro mnohé ostatní. Sám se neustále vzdělával. Absolvoval mnoho kurzů, příkladně pro učitele včelařství, či celostátní kurzy plemenného chovu včel. Byl vyhledávaným rádcem, pomocníkem a důvěrníkem mnoha včelařů. Znám byl zejména jako propagátor hospodárného včelařeni.
Brenner byl osobitým představitelem nových snah ve včelařské organizaci. V organizátorském dění se široce angažoval. V letech 1929 -1934 převzal některé úkoly v nově vytvářené pražské župě, jejímž byl později i předsedou. V roce 1933 byl zvolen členem předsednictva Zemského ústředí včelařských spolků. O tři roky později se stal jeho starostou a byl jím až do roku 1942. Po pětačtyřicátém roce byl po tři roky předsedou nově založeného Zemského ústředí včelařů pro Čechy – složky jednoty včelařů v ČSR.
Významná byla i jeho publicistická činnost. Stal se vyhledávaným a uznávaným autorem odborného tisku. Spolupracoval se Včelařským obzorem, Včelařskými rozhledy, byl též redaktorem Včelařské příručky. V roce 1939 se stal členem redakční rady Českého včelaře a od téhož roku do roku 1942 i jeho šéfredaktorem. Byl též autorem Včelařské hlídky V zemědělském rozhlasovém vysílání. Připomeňme si na ukázku jen některé tituly, jež napsal pro Českého včelaře z roku 1936 : Proč včely hynou na zásobách; Některé příčiny nepokoje včel v zimě a jejich příznaky, Význam stavebního pudu pro výnos, Kdy oddělky a smetence, atd. Jen v tomto ročníku publikoval celkem jedenadvacet článků. A ještě jednu názornou ukázku, tentokrát ze Včelařského kalendáře, ročník 1945. Materiál se jmenuje Včelaři a zemědělci: „Včelař má ze včel užitek přímý – med a vosk, ale zemědělství má ze včel v podobě ovoce a semen desateronásobný….národohospodářství Evropy dává včela ročně 18 miliard korun, celému světu 50 miliard….Je tedy ve vlastním zájmu zemědělce, aby chce-li mít dobrou sklizeň a sám včely nepěstuje, aby se dohodl s některým včelařem a o spolupráci ho požádal. Získají oba, včelař za práci med a zemědělec vyšší sklizeň….“ Tolik vytrženo z Brennerova materiálu, jehož celé otištění by i dnes bylo v mnohém aktuální.
Otakar Brenner byl autorem četných odborných prací. Vydal například knihu Tlumení včelích nákaz, mezi vynikající publikace patří Přezimování včelstev. Výsledkem jeho celoživotní činnosti je pak kniha Zákonitosti života včelstva.
Otakar Brenner se dožil požehnaného věku. Zemřel 12.července 1975 v devětaosmdesáti letech. Jeho dlouhý život byl plodný, naplněný pilnou prací pro zdar českého včelařství.
/informace převzaty ze stránek www.n-vcelari.sk/
V roce 1966 měla ZO Struhařov 99 členů, kteří chovali 749 včelstev. Výroční členská schůze se konala 12.března 1967, předsedou organizace byl př. Berka.
Ve zprávě jednatele př. Benáka se uvádí: “není to rok, na který bychom měli být opět pyšni jako dříve. byl to rok velké hospodářské ztráty našich členů. Není pamětníka, aby od 10. června, kdy ustala několikadenní slabá medná snůška, nastalo tak nepříznivé počasí, že včely si nemohly donést nektar ani pro sebe a včelaři byli nuceni od 20.června všechna včelstva krmit z vlastních slabých finančních zdrojů, až do krmení zimního”
V tomto roce byl poprvé vyplácen státní příspěvek ve výši 25,- Kčs na jedno včelstvo.
Uskutečnila se první přednáška př. Brenera a kurs mikroskopování. ZO se rozhodla koupit jeden mikroskop, aby členové měli možnost sledovat zdravotní stav svých včelstev.
Dále je v referátu jednatele uvedeno: “do rayonu naší ZO v radějovicích se opět bez vědomí ZO přistěhoval z počátku jen k řepce, ale nakonec natrvalo s. Šlemr z Prahy. Veterinární zařízení mu dalo dodatečné potvrzení o zdravotním stavu jeho včelstev a tak jsme proti podobným neserioznostem z řad pražských včelařů bezmocní. Bez uskutečnění přísného přísunového řádu, podobného jako mají včelaři na Slovensku, se v brzku neobejdeme ani zde. A záležitost př. Dlouhého není dodnes ústředím ČSV důsledně vyřízena, ač díky několikeré návštěvě našich členů vyboru na včelnici Dlouhého, je tam již znát trochu pořádek. Apeluji proto znovu do řad našich členů a důvěrníků – chraňte si své rayony, nezapomeňte výbor včas uvědomi o každém černém včelaři a důsledným trváním na předložení veterinárního potvrzení, zamezte přísunu nežádoucích elementů do našich řad”.
Byl zvolen nový výbor ZO: př. Uher, Janečko, Medřický, Lisý, Vykročil, Trunc, Benák, Zika, Šimek, Dvořák, Stehlík, Kročák, Boháček, Šunda.
Odstupujícímu předsedovi př. Berkovi bylo předáno “Čestné uznání” za jeho činnost a práci pro zdar ZO.
27.listopadu 1965 byl v kulturním domě v Kostelci u křížku uspořádán “Včelařský společenský večer”, spojený s oslavou “Mezinárodního včelařského týdne”.
ZO Struhařov ČSV
Zápis
O komisionelním šetření na včelnici s. Rostislava Dlouhého, Saxla a Sokola v Krsovicích, konaná dne 29.10.1965 na podkladě protokolu z 1.července 1965.
Na podkladě komisionelní prohlídky konané dne 1.7.1965 a na podkladě nové stížnosti místní zákl. organizace Českosl. svazu včelařů ve Struhařově, že nebyly dodrženy podmínky stanovené výše uvedenou komisí, byla provedena dnešního dne prohlídka výše uvedené včelnice za účasti:
s. Saxla Antonína, bytem Praha 2, Spytihněvova 3 v zastoupení ostatních majitelů včelstev
s. Benáka Josefa Vavřetice, Vykročil J. , Olešovice za výbor ZO ČSV Struhařov
s. Komárka Ant., Radějovice a Janečko Luboše, Radějovice jako místní včelařští důvěrníci
s. Stehlíka J., Štiřín a Růženy Lehovcové, Praha 2 Budečská 37 za OV Praha východ ČSV
s. MVDr Šveřepy Miroslava jako zástupce OVZ Praha východ
Byl zjištěn následující stav včelstev dle jednotlivých majitelů:
12 včelstev Rostislav Dlouhý, Novorosijská, Praha – Vršovice
10 ” Zdeněk Dlouhý, syn
10 ” Rostislav Dlouhý ml., syn
9 ” Antonín Saxl, Praha 2
4 ” Sokol J., Praha – Vinohrady, Na kozačce
Kromě toho je na stanovišti 27 neosazených úlů. včelstva jsou dle namátkové kontroly slabší a nedostatečně nakrmena. Neosazené úly nejsou vyčištěny a nebyl splněn požadavek ze dne 1.7. 1965, aby včelnice byla uvedena do hygienicky vyhovujícího stavu, k čemuž se tehdy s. Dlouhý zavázal.
Vzorky plástů ze dne 19.6.1965 byly dle vyšetření Výzkumného ústavu včelařského v Dole zjištěny na bakteriální nákazy negativní, dle sdělení s. Benáka. bude nutno provésti vyšetření vzorku včel začátkem příštího roku, což provede OVZ ve spolupráci s nákazovým referentem OV ČSV.
Zařizuje se, aby zákl. organizace ČSV předložila záležitost včelařského stanoviště s. Dlouhého, Sokola a Saxla k projednání MNV v Radějovicích, aby touto cestou byl zajištěn hygienický a zdravotně nezávadný provoz chovu včel tak, aby nebyly ohrožovány sousední chovy.
Za zákl. organ. ČSV v zastoupení majitelů včelstev:
podepsán vlastnoručně: vlastnoručně podepsán s doložkou
Benák Josef Antonín Saxl
Vyskočil josef doložka “Potvrzuji, že zde za mé účasti byla
Janečko Luboš a zjistila počet včelstev”
Komárek Ant.
Za OV-ČSV podepsán vlastnoručně: za OVZ Praha východ
Lehovcová Růžena MVDr. Šveřepa Miroslav
Stehlík Josef
Vavřetice dne 13.10.1965
č.j.: 50/X-65 Československý svaz včelařů
Praha 1 – Křemencova. ul.8
Na členské chůzi konané dne 16.září t.r. bylo členy rozhodnuto, aby Svaz ČSV projednal na blížící se konferenci naší thesi o členství včelařů, kteří včelaří mimo své bydliště. Jedná se nám specielně o pražské členy naší ZO, kteří své povinnosti k naší ZO neplní a vymlouvají se stále na to, že jsou členy v Praze, kde plní své včelařské povinnosti jako dodávky medu, odběr cukru, osvětovou činnost atd. Dodnes nám však ani jeden neprokázal pravdivost svých tvrzení.
Proto naše ZO žádá, aby byl každý včelař povinně členem té organizace v jejímž obvodě má umístěné své včely. Tam kde bydlí ať je členem podruhé /přispívajícím/. My tak získáme přehled o stavu včelstev v naší ZO a i o odvodu medu na sběr ve prospěch našich pracujících. O počtu včelstev, čistotě na včelíně a zdravotním stavu jeho včelstev.
Dále žádáme abyste do thésí zařadili i druhou naši připomínku a to velmi naléhavou po zkušenostech s případem s. Dlouhýho a spol. :
“Aby každý včelař, který si stěhuje včely do rayonu jiné ZO předložil dříve než se stěhuje výboru oné ZO potvrzení o zdravotním stavu včelstev, potvrzení k převozu a požádal o svolení tuto ZO, zda se může do jejího rayonu stěhovat a uvedl místo kam hodlá svá včelstva přemístiti. Teprve po odpovědi ZO, která jeho žádost objektivně posoudí, zda je místo vyvolené vhodné, zda není na místě již situace se včelami přesycena. Dá svolení nebo navrhne jiné místo. Jedině tímto způsobem se zamezí spekulativním přesunům včelstev, /viz. případ s. Dlouhý, který dodnes není vyřešen/.
Doufám že, že naše oprávněné požadavky budou konferencí ČSV schváleny.
Pokud se jedná o případ s. Dlouhýho, sdělujeme:
Byla u něho provedena soudružská přátelská návštěva 3 členy výboru naší ZO.Tito zjistili, že s. Dlouhý se provozu a práci na včelnici vůbec nevěnuje. Tyto dělají s. Saxl a Sokol. Tito 3 nesplnili zákonné podmínky o převozu včelstev a 2 se zavázali (s Sokolo a Saxl) při komisi za Vaší přítomnosti, že svá včelstva letos zruší. To se nestalo.
S. Dlouhý má na včelnici 47 včelstev a přihlášených v naší ZO pouze 20. Ostatní jsou prý hlášena v Praze. Cukr odebral též jen na 20 včelstev. Nepořádek je trvalý, jaký jste viděli. Nic se v tom nezlepšilo. Tudíž nosema a roztoč řádí v jeho včelstvech dál a zanáší se na včelstva našich členů v Radějovicích. Podle návrhu s. veterináře, aby staré úly spálil a zavedl pořádek na včelnici se vůbec neřídí. / Postrádáme dodnes i nález veterinárního střediska v Praze.
Oznamujeme Vám toto jako další stížnost k Vašemu dopisu č.j. 913/LE ze dne 21.7.1965 a žádáme abyste prosadili aby se tímto případem zabývala veřejná složka MNV v Radějovicích.
Na OV ČSV zasíláme současně zápis z naší výborové schůze. Členstvo je liknavostí ČSV silně roztrpčeno a navrhují předložit tuto záležitost k veřejnému projednání redakci Rud. práva.
19.září 1965, v restauraci na Nové Hospodě se konala přednáška př. O.Brennera “Včelařův rok”.
Členská schůze 16.září 1965 rozhodla, aby ČSV projednal na konferenci ČSV thesi o členství včelařů, kteří včelaří mimo své bydliště.
Československý svaz včelařů ZO Struhařov
Praha 1 – Nové město, Křemencova 8 k rukám s. Benáka
telefon 234 752 Vavřetice
ČJ 913/Le Praha dne: 21.7.1965
předmět: prošetření případu přesunu včlestev na parcelu s. R. Dlouhého
————————————————————————————————–
Z provedené prohlídky na stanovišti včelstev s. Dlouhého vám sdělujeme:
stanoviště skutečně neodpovídalo předpokladu řádně prováděného způsobu včelaření, protože ani úly a možno říci větší část včelstev nebyla po takové té včelařské stránce v pořádku. Úly byly naprosto neudržované, dílo staré a včelstva v poměru k jiným včelnicím z větší části slabá. Toto se obzvláště projevovalo u včelstev s. Saxla a Sokola. Poměr kdo vlastně včelstva obhospodařuje, nebo včelařské zákroky na včelstvech provádí zůstal neobjasněn, protože s. Dlouhý tvrdil, že práce v esvých včelstvech dělá on, ale zápisy byly ve všech včelstvech prováděny stejnou rukou.
Podle protokolu a podle návrhu veterinárního lékaře MVDr. Šveřepy slíbil s. Dlouhý v zast. všech zúčastněných provésti náravu do konce srpna. S. Saxl, který byl přitomen pak se vyjádřil, že letošního roku přestane včelařit, takže je zde předpoklad, že jeho včelstva z tohoto stanoviště ubudou. Všechny nepotřebné věci slíbil s. Dlouhý zlikvidovat. Pokud se týče krmení včelstev venku, na volně přístupném prostranství, slíbil s. Dlouhý neopakovat.
Jako OV vedeme tento případ v patrnosti a oznámili jsme jej Městskému výboru ČSV jako odstrašující případ přesunů včelstev v našem okrese. Žádáme současně ZO Struhařov, aby tento případ sledoval a po uplynutí termínu žádal provedení asanace stanoviště a nářadí. Celý případ byl řešen smírnou cestou, ovšem v případě nedodržení budeme trvat na tom aby se tímto problémem zabývala veřejná složka MNV.
Včelařští Důvěrníci v této oblasti projevili dobrou a zdravou aktivitu.
Pokud se týče zjištění snůškové možnosti a celkového zavčelení, slíbil s. tajemník Kodoň provésti průzkum ve větším měřítku, přičemž doufáme bude zákl. organizace nápomocna.
Mrzí mne, že se nebudu moci vaší sobotní schůze zúčastniti. Bohužel nejsem v Praze, ale bude-li znát přesné datum příští výborové schůze, zašlete nám laskavě pozvánku.
Děkujeme vám za aktivní práci a jsme s přátelským pozdravem.
Doporučeně K. Faltys. v.r. Lehovcová
předseda jednatel
Ve dnech 29 a 30 května se uskutečnil dvoudenní zájezd členů ZO do západočeského kraje. číst dále …
Na členské schůzi dne 16.května 1965 byla přednesena přednáška př. V. Krause z Říčan na téma “Nemoci včel, vyzimování a rozvoj”.
Na podzim roku 1964 přesunul do Radějovic včelstva včelař z Prahy – Dlouhý.Jednalo se o nepovolený převoz a kromě toho nebylo o včelstva řádně pečováno. číst dále …
Okresní výbor českosl. svazu včelařů,
Praha 1 – N. Město – Křemencova
Č.j.: 18/IV-65
Věc: nepovolený převoz včel – Dlouhý
Potvrzujeme příjem Vašeho dopisu z dne 15.t.m. ve výše uvedené záležitosti a podotýkáme, že jsme Vám poprvé v této věci psali dne 30.3. t.r. na který jsme nedostali vůbec žádnou odpověď a podruhé dne 22.4 t.r. kde jsme již urgovali naléhavé vyřízení, jelikož mezitím případ Dlouhý nabyl vyšetřováním členů naší ZO Struhařov neočekávaného zvratu.
K jednotlivým bodům Vašeho dopisu sdělujeme:
1./ Důvěrníci naší ZO v Radějovicích př. Janečko a Komárek jako i členové výboru př. Medřický a Uher zjistili, že včelstva byla přestěhována z Prahy, Folimanky. Toto potvrdil s. Zlámal /viz. přiloženou fotografii/. Nemluví tudíž př. Dlouhý pravdu, pakli že ve svém dopise ze 25.4. t.r. tvrdí, že včely převezl ze vzdálenosti 4 km od dnešního jejich stanoviště. Tedy z okresu Praha západ na okres Praha východ v místech, kde se tvoří jejich hranice a že okresy vůbec nevěděly kam jeho parcela patří !!!
Z dopisu s. Dlouhého je jasně zřejmé, že včely tam dále vlastní s. Zlámal, s. Sokol a Saxl a jeho synové, kteří prý také včelaří. Tedy 5 vlastníků. Přitom na podzim r.64 přihlásil v naší ZO jako členy pouze své dva syny Zdenka a Rastislava s 20 včelstvy, zaplatil pouze poplatek režijní naší ZO bez zápisného.
2./ Včelstva se nachází v obci Radějovice osada Krsovice, okres Praha východ.
3./ Jeden čas na podzim zjistili důvěrníci asi 20 včelstev a více úlů, na jaře letošního roku zjistili přes 70 úlů obsazených ze 70%, tedy minimálně 50 včelstev. Převoz provedl částečně na podzim a zbytek asi na jaře t.r.
4./ Při odebrání poukazu na cukr na 20 včelstev přihlásil s. Dlouhý jako členy naší ZO své dva syny Rostislava a Zdenka každého po 10 včelstvech. Při převzetí poukázek na cukr byl upozorněn př. Medřickým, že musí předložit potvrzení o povoleném převozu a zdravotním stavu. Neučinil tak a ani na naši výzvu doporučeným dopisem ze dne 30.3. t.r. a svůj slib v dopise ze dne 25.4. t.r. dodnes tak neučinil. Je s podivem, že takto jedná předseda. Městského výboru včelařů v Praze 10. Př. Medřický si vzpomíná, že mu tehdy s. Dlouhý prohlásil, že včelstva převezl z Prahy.
5./ Dodnes žádná potvrzení o povoleném převozu nám nepředložil. Dostal dodatečnou lhůtu dne 30.3. t.r. doporučeným dopisem, aby ZO předložil do 30 dnů potvrzení o povoleném převozu včel a jejich zdravotnímu stavu. Dodnes tak neučinil.
6./ Na stanovišti s. Dlouhého je více jak 70 úlů starých, shnilých, znečištěných, které jsou obsazeny včelami asi ze 70 %. Pořádek na včelnici není. Uhynulá včelstva jsou pouze vymetena před úly, souše po nich ponechány volně pohozené v trávě. Včely z nich vynáší zbytky nosemových zásob. Souše jsou pokálené, staré. Ke krmení včel používají mísy, krmítka ukrajinská, staré plechovky a jiné nemožné nádoby, které mají nacpány mechem, špinavými hadry, starými papíry. Nádoby jsou rezavé, nečisté, plné utopených mrtvých včel. Jedno toto krmítko si důvěrníci Janečko a Komárek zajistili a předložili ho k nahlédnutí na členské naší schůzi dne 16. t.m. kdy měl u nás přednášku př. Kraus z Říčan. Dokonce tito zjistili, že se tam včely krmí venku také tím, že se cukerný roztok vylévá na starý, prohnilý koberec. Aby jste si mohli učinit vůbec představu o tomto stanovišti včel, udělali naši členové několik fotografií z nichž jest tento nemožný stav jasně viděn. na obrázku 1 a 2 je fotograficky zachycen stav úlů, na čísle 3 krmení včel ve výše popsaných krmítkách a koberci – na č. 4. S. Zlámal s místopředsedou naší ZO př. Uhrem. Za návštěvy na včelnici dne 1.5. t.r. s. Dlouhý ani s. Sokol a Saxl na včelnici v ten den nebyli.Jednání s našimi důvěrníky s. Dlouhý dodnes neměl a na včelnici ho dodnes nikdy žádný z našich důvěrníků nezastihl. A ani dne 1. května když tam byli členové výboru nebyl tam z majitelů /?/ Dlouhých nikdo pouze než jakýsi s . Zlámal. Z toho je jasně vidět, že s Dlouhému na naší ZO a místních včelařích vůbec nezáleží a jednání nebo dohodu naprosto ignoruje.
-2-
Přikládáme Vám zápis výborové schůze ZO ze dne 8. t.m., kde jsme se znovu tímto odstrašujícím případem včelaření znovu důkladně zabývali a bylo rozhodnuto:
a/ požádat okamžitě okresní veterinární zařízení pro Prahu východ v Praze, Nám. Republiky 3 s. Dr. Sveřepu o vyšetření podle zákona o veterinární službě č.66.
b/ uvědomit vás o neudržitelném stavu včelnice s Dlouhého a požádat o pomoc a spolupráci, aby celá záležitost byla příkladně, přísně vyřízena pro výstrahu všem přistěhovalým včelařům, kteří nedbají a ignorují základní povinnosti včelařské, sousedské, organizační a veterinární. A to tím více, že se jedná o funkcionáře včel. organizace v Praze 10, snad dokonce o jejího předsedu.
c/ uvědomit o tomto stavu i Okresní zemědělskou správu pro Prahu východ a požádat o pomoc a likvidaci této včelnice i když to má na vlastním pozemku.
Včelnice s. Dlouhého a spol. může být zdroje všech bakteriálních a plísňových včelích chorob a z hrozného nepořádku a nepředstavitelné nečistoty máme důvodná podezření ze zavlečení hniloby plodu nebo moru plodu.
V samé blízkosti včelnice s. Dlouhýho a spol. jsme zjistili další nové neorganizované včelaře, kteří tam bez našeho vědomí tajně včelaří. jsou to:
1/ s. Mudra / má včely hned vedle s Dlouhýho
2/ s. Pinkýřová / má včely v téže osadě Krsovice rayon Potočiny
Naši důvěrníci dostali pokyn, aby zjistili jejich adresy a budeme trvat na předložení stejných dokladů jako u př. Dlouhýho a spol. Zatím jmenovaným posíláme výzvu o předložení povolení na jejich stanoviště v Krsovicích. Bližší vám sdělíme co nejdříve.
Současně náš člen př. K. Šedivý zjistil, že v těchto dnech se nastěhoval další neorganizovaný a nehlášený včelař do jeho blízkosti v obci Sulice – osada Boroviny. Jmenuje se Jan Pospíšil, bytem Kunratice u Prahy, Alšova ul. 12.
I tohoto současně žádáme o povolení k převozu včel a jejich zdravotního stavu.
Abyste poznali rozrušení v řadách našich členů nad lavinovým přívalem Pražských včelařů do zdejšího kraje, přikládáme vám v originále dopis př. Širokýho k nahlédnutí. I tento případ dále sledujeme a podáme vám včas další zprávy.
Výbor naší ZO vás současně prosí na zákl. rozhodnutí členské schůze, aby jste uvědomili všechny členy městských včel. obvodů, že naše ZO bude důsledně a tvrdě trvat na plnění všech veterinárnách ředpisů v chovu a převozu včel a že doporučujeme, aby dříve než se k stěhování rozhodnou dohodli se především s naší ZO a místními včelaři a teprve budou-li mít povolení i náš souhlas mohou se nastěhovat. K tomuto závěru nás vede ta okolnost, že v naší ZO v obci Těptín, Kamenice o rozloze cca 8km čtverečních je dnes umístěno na 350 včelstev. i zde naši důvěrníci zjišťují tajné převozy včel a neorganizované včelaře od nichž budeme také důsledně trvat na plnění jejich povinností veterinárních. Dochází tak zbytečně k převčelnění osad a slabým podprůměrným snůškám, nepokojenostem a brzdě v plnění dodávek medu na státní výkup.
Dále zdvořile žádáme, aby naše ZO a její důvěrníci z Radějovic př. Janečko Luboš, Radějovice 44 a př. Ant. Komárek Radějovice, v obou případech pp. Štiřín byli na schůzi OV, která bude o případu s. Dlouhýho a spol. jednat pozvání, aby se nejednalo o nás bez nás.
-3-
Výbor naší ZO ve snaze předejít těmto nepříjemnostem a chránit zájmy místních dlouholetých chovatelů včel a jejich vyšlechtěné kmeny místní včely, obrací se současně na Lesní závod Jílové u Prahy s prosbou, aby povolil nájem pozemků k přestěhování včel do rayonu našich obcí jen v tom případě, předloží-li takový zájemce Lesnímu závodu potvrzení veterinární o zdravotním stavu včel a povolení k jejich převozu, ale i současně potvrzení naší ZO, že nemá nic proti nastěhování jeho včel. Sledujeme tím i tu okolnost, abychom zamezili převčelnění některých oblastí v našem rayonu, zatímco jinde jsou podmínky rovněž dobré a z neznalosti místních poměrů nevyužité.
Žádáme vás zdvořile, abyste nás i v tomto bodě podpořili a jmenovanému Les. závodu poslali přípis podobného znění, aby naše iniciativa byla podpořena naší nadřízenou složkou. Svaz ČSV je přec též členem Národní fronty a proto váš přístup k této výzvě bude mít rovněž dalekosáhlý význam a účinek.
Jako doklad k naší dnešní zprávě přikládáme:
1./ záis ze schůze výboru ZO Struhařov ze dne 8.5.1965
2./ 1 dopis př. K. Šedivýho ze dne 24. t.m. o nastěhování včelaře J. Pospíšila z Kunratic, Alšova 12
3./ 4 fotorafie včelnice s. Dlouhýho a spol. ze dne 1. t.m. s informací na jejich zadní straně
Na závěr dnešní zprávy ještě sdělujeme, že naši členové v Radějovicích mají svá včelstva ve vzdálenosti asi 400 – 1000 metrů od včelnice s. Dlouhýho, takže jejich včely navštěvují rovněž tuto oblast a hrozí zamoření jejich včelstev nejen nosemou a acarinosou, ale i jinými zhoubnými nemocemi včel, které za stávajících povětrnostních poměrů mohou mít v zeslabených včelstvech zhoubné následky.
K nastěhování pražských včelařů do zdejšího kraje láká asi medný výsledek v r. 63, kdy jsme byli v soutěži
na I. místě a v r.64 jsme byli na II. místě. K vaší informaci však uvádíme, že tohoto vynikajícího výsledku jsme docílili především kázní, organizací a spoluprací místních včelařů. Pražští plní převážně snad dodávky na státní výkup v Praze a tito neorganizovaní nám budou jen narušovat svou nekázní jen soulad a vzájemný vzat nás všech v ZO. Neboť již dnes mnozí dobří členové právem poukazují, že zájmy členů ČSV, nejsou důsledně hájeny a netrpělivě sledují závěr a výsledek jak se vyřeší případ s. Dlouhýho a spol.
Očekáváme brzkou pozvánku na schůzi OV o tomto případu a jsme s přátelským pozdravem.
Včelařství zdar !
Výbor ZO Struhařov
Přílohy:
4 fotografie
1 zápis z výborové schůze ZO z 8.5.1965
1 dopis př. K. Šedivýho ze dne 24. t.m.
1 dopis Lesnímu závodu Jílové ze dne 26. t.m. opis
1 opis dopisu Veter. zařízení v Praze
V restauraci Jednoty na Nové Hospodě se konala 21.února 1965 členská schůze. číst dále …
č.j. 4/1965 dne 19.1.1965
věc: založení včelařského
kroužku na škole.
Soudruh
František B E N Á K,
jednatel zákl. organisace,
Vavřetice, čp. 6
pošta Pyšely, o. Pha vých.
Vážený soudruhu,
Váš dopis, který mě velmi překvapil a potěšil, z 31.října minulého roku byl doručen až 11.ledna t.r. na schůzi škol. komise s. tajemníkem MNV.
Každopádně, že jako ředitel školy souhlasím, ba naopak velmi vítám zřízení včelařského kroužku při zdejší škole na Křiváčku.
Věřím, že akce se setká s plným pochopením i u žákům, bude to do vínku naší pionýrské organisaci k 20 výročí osvobození, jen prosím vážený soudruhu o sdělení co mám nyní dělat, resp. podniknout nebo sdělte Vaše instrukce /kdy a v které době se akce uskuteční, jak často se bude kroužek scházet, v který den máte čas atd./, nebo zda bychomse mohli sejít v pondělí dne 25.1. v 15.hod. na MNV v Babicích, nebo kdybyste se obtěžoval tuto neděli navštívit naši PIONÝRSKOU BESÍDKU ve 14 hod. ve škole, kde bychom mohli hned získat zájemce a mohli si o věci pohovořit.
Na závěr dovolte mi vážený soudruhu abych Vám popřál stálé zdraví při změně roku a předem Vám poděkoval za poskytnutí včel pro náš kroužek.
Očekávaje Vaše zprávy v tomto směru zdravím Vás.
Včelařství a míru zdar !
ředitel školy
Na členské schůzi 16. 2. 1964 na Nové Hospodě bylo přítomno 41 členů. Př. Berka oznámil, že naše základní organizace získala v soutěži o nejlepší dodávku medu I. cenu v okrese Praha – východ. Na 1 včelstvo činil průměr 5,20 kg medu. Získali jsme vařák na vosk v ceně 600 Kčs.
Na výborové schůzi 7. března bylo rozhodnuto konat výroční členskou schůzi na Nové Hospodě 22. března, projednána příprava instruktáže mikroskopování a autobusový zájezd. Př. Hynek oznámil, že zemřel př. Roubíček, člen našeho spolku.
Na výborové schůzi 19.9. byli Jednotě Říčany nahlášeni tři nejlepší včelaři: Bohuslav, Chod, Kročák. Autobusový zájezd se nekonal pro malý počet přihlášených. Bylo rozhodnuto konat druhou včelařskou estrádu v novém kulturním domě v Kostelci u Křížků.
Druhý společenský večer byl uskutečněn v rámci Mezinárodního včelařského týdne 28. listopadu 1964 v kulturním domě v Kostelci u Křížků. Účast byla rekordní, asi 600 osob, takže sál byl přeplněn. V 7 hodin už nebylo místa pro další návštěvníky. Pro menší havárii autobusu byl svoz hostů uskutečněn se zpožděním. V estrádním programu vystoupili pražští umělci Fr. Hurych, Ela Šárková a další, kapela mladých za řízení Radka Berky a k tanci vyhrávala kapela p. Hotového. Závěrečné hodnocení na výborové schůzi bylo velmi příznivé, i když se vyskytly menší nedostatky v organizaci zábavy.
To je stručná historie 50 leté činnosti včelařského spolku Struhařov. Z 1. poloviny této doby se zachovalo velmi málo písemných dokladů, vesměs chybí výroční zprávy. Proto by mnohá místa potřebovala doplnění. Snad to jednou někdo učiní.
Výroční členská schůze se konala 10. března 1963 v Olešovicích. Ze zprávy vyplývá, že máme 89 organizovaných členů, ale členské schůze jsou málo navštěvovány. Letos bude u nás uspořádán mezinárodní sjezd včelařů.
Na výborové schůzi 24.8. podali zprávu o mezinárodním včelařském kongresu v Praze /12. – 17. srpna/ př. Lisý a Benák. Rovněž byly projednány oslavy 50. výročí trvání naší organizace. Členská schůze se konala 31. 8. 1963 na Nové Hospodě. Bylo oznámeno, že v dodávce medu jsme se v okrese umístili na 1. místě, na 1 včelstvo bylo odevzdáno 5,18 kg medu.
Př. Lisý podal zprávu o mezinárodním včelařském kongresu, který se konal v Praze 12. – 17. června za účasti 1000 hostů ze zahraničí ze 34 zemí. Kongres nás významně reprezentoval jak po stránce včelařské, tak i v mezinárodně politické, neboť to byl po 70 letech první případ, kdy se kongres konal ve slovanské zemi a navíc v Československé social. republice.
Př. Medřický a Vykročil byli pověřeni, aby sjednali pořádání oslavy 50. výročí trvání naší organizace v hotelu Struhařov. Navrženo, aby každý člen přispěl částkou 15 Kčs na režii spojenou s oslavou. Oslava se uskutečnila 28. září 1963. Účinkovala hudba p. Hotového, estrádní umělci Fr. Hurych, Ela Šárková a Beda Lak, na klavír je doprovázel prof. Horák. Manželky včelařů napekly medové cukroví a zhotovily perníkovou chaloupku. Diplomy obdrželi: Fr. Komárek, J. Mádl, Fr. Mádl, J. Lisý, J. Stehlík, M. Trunc, J. Saipt, Veselka, Řehák, Šedivý, Dvořák, Vodrážková.
24. února 1962 se konala instruktáž nákazových referentů v Křemencové ulici, zúčastnili se jí i naši členové.
Výroční členská schůze se konala 18. března 1962 v Olešovicích. Jednatelskou zprávu přečetl př. Berka. Zmínil se o tom, že pro malý počet přihlášených se neuskutečnil plánovaný zájezd. Naše organizace měla 78 členů. Dodávka medu byla splněna jen na 56,6%. Byly provedeny volby, výbor zůstává stejný jako loni.
Na výborové schůzi 31. března 1962 bylo jednáno o ochraně včel před hrozícím nebezpečím moru a hniloby plodu.
Dne 13. května 1962 se konal autokarový zájezd: Kutná Hora, Sedlec, Kačina, Žehušice, Filipov – chov čmeláků, Žleby, Nasavrky – včelařská škola.
Slavnostní členská schůze v rámci Mezinár. včelařského týdne se konala 24. listopadu. Na ní bylo připomenuto, že v příštím roce bude nutno důstojně oslavit 50. výročí založení naší organizace.
Na výborové schůzi 14. ledna 1961 projednáno svolání výroční členské schůze, plán činnosti, vypracování oběžníku o zdanění včel a závazky ke 40. výročí založení KSČ.
Výroční členská schůze se konala 5. března 1961 v Olešovicích. Př. Berka zrekapituloval činnost v uplynulém roce: 7 výborných schůzí, 3 členské schůze, 5 oběžníků, 810 dopisů, oslava Mezin. včelařského týdne, vyznamenání zasloužilých členů, přijetí 5 nových členů, promítnutí filmu o čmelácích, kurs pletení rohoží, přednáška př. Jakše. Čisté jmění organizace činilo 916,80 Ksč. Př. Trunc podal příznivou zprávu o včelařském kroužku při ZDŠ Kamenice. Delegátem na okresní včelařskou konferenci byl zvolen př. Josef Hynek. S pozorností byl přečten oběžník ČSV o uzavírání závazků k 40. výročí založení KSČ.
Dne 9. července 1961 se konal kurs chovu matek. Dostavilo se na něj 48 členů. Také bylo přítomno 6 hostů. Přednášel př. E. Lisý, pak byl promítnut film o chovu matek. Praktická část se konala na včelíně př. Lisého. Návštěvníci shlédli připravenou sérii, chovný rámek, oplodňáčky, znamenání matek barvou, přidávání matek.
Společná schůze naší organizace a Svazu zahrádkářů se konala 15. září 1961 na Ládví. Bylo na ní navrženo, aby se kulturní akce konaly společně. Počet včelstev v tomto roce činil 621.
Na výborové schůzi 4. listopadu 1961 bylo navrženo uspořádat 26. listopadu slavnostní schůzi v rámci Mezinár. včelařského týdne. Schůze se konala v Olešovicích, přednášku měl s. Berka. Přítomné děti byly obdarovány medovými perníky. Účinkovalo hudební kvarteto. Na závěr př. Berka přečetl humoristickou povídku Včely v gaťách.
Na výborové schůzi 22. ledna 1960 v Olešovicích př. Šíp požádal o zproštění funkce jednatele. Bylo rozhodnuto, aby tuto funkci vykonával až do zvolení jednatele. Výroční členská schůze se konala 31. ledna 1960 v Olešovicích za účasti 32 členů. Z pokladní zprávy vyplývá. že hotovost spolku činila 3 824,50 Kčs. Jednatelem byl zvolen př. Benák, který dosud byl místopředsedou. Novým místopředsedou byl zvolen př. Uher.
K 15. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou byla uspořádána social. soutěž. V tomto roce měla naše organizace 74 členů, počet včelstev stoupl na 723.
Členská schůze se konala 3. dubna 1960 na Nové Hospodě. Byli na ní také přítomni členové sousedních včelařských organizací z Velkých Popovic a z Pyšel. Na schůzi jsme přivítali př. Jakše. Ten ve své přednášce rozebral příčiny chorob včel a jak se před nimi chránit. Nabádal k čistotě na včelínech, doručoval desinfekci 10 procentním roztokem formalínu. Také byl promítnut. Také byl promítnut film Včela budou žít.
Mimořádná členská schůze se konala 5. června 1960 na Nové Hospodě. Na schůzi byl promítnut 3. a 4. díl filmu Rok na včelíně. Přítel Lisý zhodnotil činnost dosavadního výboru, zvoleného na výr. členské schůzi a podal návrh, aby tento nový výbor byl znovu zvolen. Byl zvolen aklamací, jeho složení je takto:
předseda – J. Berka z Kuklíka,
místopředseda – Jar. Uher z Hlubočinky,
jednatel – Fr. Benák z Vavřetic,
pokladník – Josef Vykročil z Olešovic,
hospodář – Mil. Trunc z Ládví,
revizoři – Ed. Lisý z Kamenice a Jan Saipt ze Sulic.
Bylo upuštěno od navrhovaného začlenění ZO Velké Popovice do naší základní organice. Přítomní členové podepsali smlouvu o dodávce medu v r. 1960. Sběračem medu byl zvolen př. J. Medřický ze Želivce. – Výborová schůze 22. srpna 1960 doporučila všem členům léčení včel přípravkem BEF.
Na výborové schůzi 3. září 1960 byla projednána oslava Mezinárodního včelařského týdne, příprava kursu šití rohoží a léčení včel. Kurs byl uskutečněn př. Truncem 25. září. Bylo odevzdáno 2 499 kg medu, závazek byl splněn na 197,8%.
Na výborové schůzi 19.11.1960 bylo znovu projednáno zajištění oslavy Mezinárodního včelařského týdne. Slavnost se konala 20. listopadu 1960 na Nové Hospodě. Oslava byla zahájena hudbou žákovské kapely OB Těptín, řízené s. Marešem. Staré členy Hynka, Hurycha, Čuříka a Vykročila dovezl př. Benák. Př. Berka promluvil o významu Mezinár. včelařského týdne a vyzdvihl snahu včelařů přispět ze všech sil k rozvoji včelařství, aby splnilo úkoly, které jsou na ně kladeny. Po přestávce byl promítnut film Čmelák.
Výroční členská schůze se konala 8.2.1959 ve Struhařově. Bylo přítomno jen 10 členů, schůzi řídil př. Šíp /nedostavil se předseda ani místopředseda/. Bylo konstatováno, že úkoly nebyly z větší části splněny. Př. Kejha a Dufek se uvolili darovat po 1 včelstvu včelařskému kroužku při 8leté střední škole v Kamenici. Potřebné včelařské nářadí zakoupí př. Trunc v ceně Kčs.
Doporučeno ponechat rámkovou míru 39×30 pro kraje bohatší na snůšku a 39×24 pro kraje chudší na snůšku.
Byl přijat nový člen Jan Ronovský odhlášen V. Tysl a M. Tichá. Za zemřelého pokladníka př. Medřického zvolen V. Šimek. Usneseno vyplácet jednateli 50 h z každého včelstva. Protože př. Černohorský se vzdal funkce, funkci bude do zvolení nového výboru konat J. Berka.
Dne 25.4. 1959 se konala výborová schůze na Nové Hospodě. Schůzi řídil př. Berka. Podal zprávu z okresní konference, na níž byl přítomen také př. Benák. Spolku hrozí rozpuštění a spojení se spolkem v Jílovém. Usneseno spolek neslučovat, ale provést nové volby. Na příští členské schůzi se projedná zájezd do Dolů, kurs pletení rohoží, stav včelařského kroužku a situace našeho spolku.
Členská schůze se konala 17.5.1959. Předsedou byl zvolen dosavadní místopředseda př. Berka, místopředsedou př. Benák. Zprávu z okresní konference podal př. Berka. Obšírně promluvil o nedostatcích naší organizace: neúplná a opožděná hlášení, neukázněnost členů, málo odborných přednášek, malá brigádnická činnost. Př. Benák byl pověřen organizováním zájezdu do Výzkumného včelařského ústavu v Dole. Př. Trunc podal zprávu o činnost včelařského kroužku. Bylo provedeno 6 přednášek a 5 instruktáží.
Dne 21. června byl uspořádán zájezd do Výzkumného ústavu včelařského v Dolech. Zájezdu se účastnilo 48 členů, z toho 12 dětí z včelařského kroužku. Účastníky přivítal docent Dr. Svoboda, který měl odbornou přednášku o nemocech včel, systémech úlů a škůdcích včel. S provozem na pokusném včelíně, s chovem včel v různých úlech a s chovem matek nás seznámil př. Jakš.
Na výborové schůzi 4.7.1959 bylo usneseno, aby ze snůšky včelstev včelařského kroužku bylo 12 kg předáno do školní kuchyně, zbytek dán jako pochoutka žákům včelařského kroužku. Za člena byl přijat J. Krsek z Prahy.
Dne 13. prosince 1959 oslavila naše organizace Den včelařů na Kuklíku. O jeho významu promluvil př. Berka. Obveselovala nás dětská kapela z Ládví, byly promítnuty filmy Jaro a Léto na včelíně. Tombola byla bohatá, byly to vesměs výrobky našich členek z medu. hlavně perníkové chaloupky.
Kursu medového pečiva se zúčastnilo 30 žen našich členů.
V tomto roce bylo objednáno a vysázeno 150 zakořeněných vrb. Výroční členská schůze se konala 20. dubna 1958 na Nové Hospodě. Na této schůzi účinkovala dětská kapela Ládevanka a předány nové legitimace. Byli zvoleni noví důvěrníci: př. Berka – obvod Kuklík, Mokřany, Kročák – Babice, Řehenice, Barochov, Hýbner – Kamenice, Hynek – Kostelec, Šimek – Želivec, Nová Hospoda, Štiřín, J. Hurych – Všedobrovice, Havlíček – Kř Újezdec, Komárek – Krsovice, Radějovice, Kaucký – Čenětice, Suchánek – Nechanice, Pála – Sulice.
Byl schválen plán činnosti ZO:
1. Zlepšení včelí pastvy – na příští výborovou schůzi budou pozváni zástupci zahrádkářů a myslivců a společně bude vypracován plán, kde co sázet.
2. Důvěrníci budou 20.5. informováni o způsobu léčení včelstev.
3. Konat přátelské návštěvy na včelínech členů a vést členy k tomu, aby se stali chovateli matek.
4. Dbát na to, aby místní důvěrníci docházeli do schůzí zem. komisí při MNV.
5. Konat řádně připravené členské schůze jednou za čtvrt roku.
6. Založit včelařský kroužek při osmileté škole v Kamenici.
7. Dát do pořádku včelařskou knihovnu a umožnit členům půjčování včelařských knih.
8. Na společné schůzi včelařů, zahrádkářů a myslivců 10.5. 1958 bylo usneseno vysázet pámelník, ptačí zob, zimolez a komonici. Kromě toho př. Lisý opatřil 750 sazenic bílé vrby, důvěrníci byli odpovědni za vysázení. Bylo usneseno povinně léčit včely přípravkem BEF.
V tomto roce počet členů činil 77 a obhospodařoval 755 včelstev.
Výroční členská schůze se konala 21. června 1957 v Olešovicích za účasti 25 členů. Ve volbách byli zvoleni: předsedou: Jar. Černohorský, místopředsedou Josef Berka, jednatelem Josef Šíp, pokladníkem Ant. Medřický, zapisovatelem Fr. Hýbner, hospodářem Mil. Trunc. Další členové výboru: Josef Kejha, Václav Šimek, Fr. Benák, Rud. Veselka, Ed. Lisý. Delegátem na okr. konferenci zvolen Jiří Mikuláš z Těptína, okresním včelařským důvěrníkem Frant. Tichý z Kuntratic.
Výroční schůze se konala 22. ledna 1956 v Olešovicích, bylo přítomno 23 členů. Na schůzi bylo oznámeno, že členové se mohou přihlásit o semeno svazenky a jetýlku. Ve volbách byli zvoleni: předsedou př. Černohorský, jednatelem Šimek, pokladníkem Medřický, pomocníkem jednatele a veterinářem Klinger, hospodářem Šíp. Dalšími členy výboru: Jar. Loula, A. Hnátek, Fr. Suchánek, K. Novák, Kročák, Komárek, Veselka. Revizoři účtů: Berka a Trunc.
Za nové členy přijati: Rosenvald, Jiří Mikoláš, Kraus, Fr. Hýbner. Důvěrníci zůstávají, ale jsou malé změny: Radějovice – J. Adámek a A. Komárek, Újezdec – Bohuslav.
V tomto roce byly konány 2 členské schůze, 8. května a 13. srpna. Na první schůzi informoval př. Lisý o dodávce medu a o vydávání zlevněného cukru pro včely. Včelaři jsou povinni uzavřít smlouvu na dodávku medu. Členové byli vyzváni, aby na vhodných místech vysázeli akáty.
Na schůzi, konané 17. ledna 1954 v Olešovicích, bylo přítomno 28 členů. Př. Šedivý se uvolil, že dá rozmnožit oběžníky vydané Jednotou. Schválen návrh mimořádného příspěvku 50 h na včelstvo. Schváleni důvěrníci: za Těptín – Jar. Loula, Ota Povýšil, Josef Vykročil, za Kostelec – Josef Stehlík, Josef Hynek, za Sulice – Fr. Suchánek, Václav Havlíček, za Štiřín – Fr. Hnátek, K. Novák, za Řehenice – Josef Steininger, Fr. Benák, za Radějovice – Josef Adámek, Al. Holovský, za Mokřany – K. Sklenář, za Újezdec – Josef Havlíček. Př. Lisý je ochoten ukázat členům na svém včelíně praktický chov matek. Schváleno objednat odbornou literaturu pro knihovnu. Byl předčten a schválen pracovním plán pro letošní rok.
Na členské schůzi 8. května 1954 bylo přítomno 24 členů. Minutou ticha byla uctěna památka padlých občanů v poslední světové válce. Byl připomenut význam voleb do národních výborů. Př. Lisý přednesl přednášku o nosemě a jejím léčení.
Na členské schůzi 17.7. 1954 bylo přítomno 30 členů. Bylo jednáno o dodávce medu. Na členské schůzi 4. 12. 1954 uděleno čestné členství př. Novotnému ze Struhařova, zakládajícímu členu spolku.
Nenašly se žádné zprávy.
Valný hromada se konala 29. června 1952 v hostinci v Olešovicích. Ve volbách zvoleni: jednatelem V. Šimek, předsedou Jar. Černohorský, pokladníkem Ant. Medřický. Další členové výboru: J. Loula, Hnátek, Duška, Suchánek, Rejna, Zd. Kročák. Zvoleni důvěrníci pro jednotlivé okrsky: J Stehlík, Suchánek a Havlíček, Vodrážka a Rejna, Loula, Povýšil a Vykročil st., Novotný, Steininger, Kautský, Josef Adámek.
Za nové členy byli přijati: Stehlík, Bohata, Hrdina, Vykročil ml., Povýšil, Lébl, Košťálovský.
Schváleno, aby spolková místnost byla v Olešovicích.
Valná hromada se konala 4. února 1951 ve Štiříně v hostinci p. Barochovského. Na počátku schůze bylo vzpomenuto na zemřelého člena Al. Forejta z Hlubočinky. O nových stanových promluvil př. Lisý z Prahy. Také pojednal o racionelním chovu včel, o včelích nemocech a vůbec o životě včel.
Valná hromada se konala 26. února 1950 ve 14 hodin ve Štiříně. Ze stručného zápisu se dovídáme, že ve volbě byli zvoleni tito členové: předsedou Jar. Černohorský, pokladníkem Ant. Medřický, jednatelem Václav Šimek, hospodářem R. Vodrážka. Dalšími členy: J. Loula, Josef Hynek, Mil. Trunc, V. Hrášek, Fr. Suchánek, K. Novák.
Byla přečtena zpráva o léčení roztočové nákazy. Za nové členy byli přijati: Josef Andres, Josef Čížkovský, Jiří Mikoláš, Karel Zeman, Otakar Povýšil.
Z tohoto roku je zachována zpráva, že bude pořádán kurs důvěrníků pro tlumení chorob včel. Datum kurzu nebylo ještě určeno. Členové měli podepsat smlouvu o dodávce medu. Protože nikdo nevěděl, jaká bude snůška, smlouvu podepsali jen někteří: Fr. Suchánek, Jose Vykročil, V. Hrášek, Ant. Medřický, Mil. Trunc, Fr. Řehák, Jar. Loula, Josef Rejna.
Valná hromada se konala 18. července 1948 ve Štiříně v hostinci p. Barochovského. Byla provedena volba výboru. Předsedou spolku zvolen Rudolf Čuřík, pokladníkem Antonín Medřický, hospodářem Rudolf Vodrážka. Dále zvoleni do výboru: Jaroslav Loula z Těptína, Frant. Řehák k Kostelce u Křížků, Václav Šimek z Nové Hospody, Jaroslav Černohorský ze Želivce, Miroslav Trunc z Ládví, Václav Hrášek ze Řepčic. Revizory účtů zvoleni Josef Rejna a Karel Novák. Př. Medřický přečetl směrnice pro rozdělování cukru pro krmení včel.
Nár. správa Jednoty včelařů v Praze vyzývá včelaře k založení místního včelařského družstva. U nás nejsou k tomu podmínky. Žádali jsme o přidělení remízku, ale naší žádosti nebylo vyhověno. Usneseno dát starý vařák na vosk do opravy a požádat místního řemeslníka, aby udělal nový. Pro nepříznivé vlhké počasí nemohou včely ven a proto oznámit Jednotě včelařů, že nebude možno dodržet dodávku medu. V případě zhoršení snůšky požádáme o zredukování včelstev na zazimování.
Za nové členy byli přijati: Karel Sklenář z Řepčic, Jose Nejedlý ze Želivce, Rudolf Vodrážka z Nové Hospody.
O tomto roce nejsou zachovány žádné zprávy.
Řádná valná hromada se konala v tomto roce 24. února ve Štiříně v hostinci p. Barochovského. Bylo přítomno 24 členů. Hospodářem byl zvolen Václav Šimek z Nové Hospody. Za přesídlené členy do pohraničí byli zvoleni do výboru: Fr. Hrábek ze Štiřína, za revizoru účtu Jan Urx z Kamenice. Za delegáta do ústředí zvolen Miroslav Trunc /z Kamenice/ z Ládvi. Do spolku byli přijati noví členové: Fr. Brabec ze Všedobrovic, Ant. Čížkovský z Těptína, Fr. Hnátek ze Štiřína, Josef Králík ze Všedobrovic, Ant. Fialka ze Řepčic, Jan Hrášek ze Řepčic. Byla přečtena vyhláška zemského svazu pro vejce a med, v níž se členové vyzývají, aby každý podle možnosti odvedl med podle stavu hlášených včelstev.
Konečně přišel slavný den, osvobození naší vlasti Rudou armádou. Sovětská vojska o vyčerpávajících pochodech od Stalingradu na západ dobyla 30. dubna 1945 Berlín a 8. května byla podepsána kapitulace německých vojsk. Sovětská armáda přišla i na pomoc povstání pražského lidu a 9. května 1945 osvobodila Prahu. Byli jsme opětovně svobodni. Avšak o činnosti naší organizace v tomto roce nemáme žádné zprávy.
Řádná valná hromada se konala 27. února ve Štiříně v hostinci p. Brabce, bylo přítomno 25 členů. Na této schůzi bylo předáno čestné uznání za třicetiletou práci Janu Novotnému ze Struhařova a Anně Štemprokové ze Všedobrovic. Jan Novotný stručně promluvil o začátcích a rozvoji spolku. Při založení spolku měl jen 14 členů a ti byli z půli okresu. Ve válce i v prvních letech po ní o něj nebyl zájem. Podle stavu k 31. prosinci 1943 měl spolek 46 členů činných a 5 přispívajících se 330 včelstvy. Členský příspěvek byl stanoven na 10 K. Novými členy se stali: Frant. Fiala, Miloslav Dlabal, Jar. Richter a Jan Stehlík.
V dalším roce 2. světové války se konala řádná valná hromada 10. ledna 1943 v hostinci u Hubků na Nové Hospodě. Byly provedeny volby podle nových stanov. Předsedou zvolen Rudolf Čuřík ze Sulic, jednatelem Václav Šimek z Nové Hospody, pokladníkem Ant. Medřický ze Želivce, hospodářem Frant. Vodrážka z Kamenice. Dále byli zvoleni tito referenti:
pro plemenný chov – Jar. Ptáček,
pro osvětu – Josef Hynek,
pro pastvu – Josef Vykročil,
pro zužitkování – Božena V dešilová,
pro racionalizaci – Josef Kubát,
pro nemoci včel – Jar. Černohorský.
Revizoři účtu: Jose Hrábek ze Skuhře a Josef Rejna ze Všedobrovic. Bylo usneseno konati schůze v místech podle potřeby a nevázat se na jedinou místnost.
Do spolku byli přijati tito noví členové: Bedřich Chaloupka, Jaroslav Novotný, Jaroslav Loula, Jose Hrabě, Václav Hrášek, Alois Loula.
Členský příspěvek na rok 1943 stanoven na 1 K z jednoho včelstva podle stavu včelstev k 31. prosince 1942.
Poslíčkovi za doručování různých oběžníků odhlasováno 40 K za každou cestu. Velké kalendáře rozdělit přihlášeným členům, malé podle uvážení.
Příští přednáška se bude konat společně se spolkem ve Velkých Popovicích ve Všedobrovicích.
Mimořádná valná hromada se konala 7. června 1942 ve Štiříně. V sále u Hůrků se sešlo 33 členů. Bylo to brzy po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Referát o úkolech včelařství přečetl učitel Jaroslav Ptáček. Také podal zprávu o nových jednotných stanovách včelařských spolků. Byly projednány na schůzi, název spolku však zůstal beze změny.
O tomto roce okupace nemáme písemné zprávy.
Na valné hromadě konané 15. prosince 1940 ve Štiříně byl stanoven členský příspěvek na 2 K. Kromě toho bylo usneseno vybírat 10 hal. z 1 kg cukru podle přídělu. Za nové členy byli přijati: Jaroslav Černohorský ze Želivce, Frant. Šebek z Řepčic, Celestin Pišna z Nové Hospody, Josef Kubát z Nové Hospody, Frant. Mádl z Nové Hospody, Jar. Kumšta z Těptína, Josef Mikuláš z Čakovic, Frant. Hrdina z Křížkového Újezdce. Do výboru byli zvoleni: Rudolf Čuřík předsedou, Mil. Trunc místopředsedou, Ant. Medřický pokladníkem, Frant. Vodrážka knihovníkem a hospodářem. Bylo usneseno přeložit spolkovou místnost na Novou Hospodu. Další členové výboru: Čeněk Pavelka, Václav Šimek, Frant. Vodrážka, Josef Vykročil, Karel Novák. Revizoři účtů: Frant. Rubeš a Josef Kubát. Bylo usneseno přihlásit se v ústředí o 20 kg svazenky.
Výroční valná hromada se konala 15.ledna 1939 ve Štiříně.
Ve volbách zvolen předsedou opět Rud. Čuřík, místopředsedou J. Novotný, ten však volbu nepřijal. Proto místopředsedou zvolen Miloslav Trunc z Ládví. Do výboru byli zvoleni: Čeněk Pavelka, Ant. Medřický, Václav Šimek, Frant. Vodrážka, Josef Vykročil a Josef Rejna, náhradníky Alois Forejt a Josef Platil. Revizory zůstávají Fr. Rubeš a Jan Urx.
Stálým delegátem do župy byl určen Fr. Vodrážka, bylo mu přiřknuto 20,- cestovného. Členský příspěvek zůstává 2 Kč.
Bylo usneseno opět zakoupiti semeno švédského jetele. Podle návrhu př. Novotného se bude vybírat od nepořádných členů 1 kč za každý den, neodvedou-li půjčené nářadí včas a to u lisu po 3 dnech a u vařáku po 7 dnech. Nejnižší cena medu stanovena na 14 Kč.
Po živé debatě bylo usneseno koupit jeden medomet velkých rozměrů. Bude se půjčovat za 5 Kč denně. Spolková místnost nadále zůstává u Hůrků ve Štiříně. Výborové schůze se budou konat každou první neděli v březnu, červnu a září.
Výborová schůze se konala po ukončení valné hromady. Na ní byli zvoleni jednatelem V. Šimek a pokladníkem Ant. Medřický.
Členská schůze se konala 26.února 1939. Účast byla slabá, kolik členů bylo přítomno, není zapsáno. Na pořadu bylo užívání míry rámkové 24×39 cm. Ale u nás mnoho členů má staré míry menších rozměrů.
Včelařské účetnictví povede Fr. Vodrážka. Rud. Čuřík byl pověřen, aby zakoupil 35 kg jetelového semene a 5 kg svazenky. Přihlášeným členům spolek hradí polovinu ceny. Jednatel v zápise poznamenal: “na valné hromadě byla výtka, že se nekonají žádné schůze, ale první členská schůze potvrdila, nač tyto svolávat, když nás přijde moc málo.”
——-
Rok 1939 byl nejdramatičtějším rokem v historii našeho státu. Již od počátku tohoto roku vytvářel Hitler podmínky pro likvidaci samostatného Československa. Dne 14. března bylo Slovensko prohlášeno za samostatný stát pod ochranou německé říše. Den nato 15.března 1939 nacistická vojska obsadila Čechy a Moravu a byl vytvořen protektorát Čechy a Morava jako součást velkoněmecké říše. Nastalo nejsmutnější období našich dějin, pronásledování všech kdo se nechtěli smířit s nacistickou nadvládou.
STANOVY VČELAŘSKÝCH SPOLKŮ ZÚVČ.
§ 1. Název spolku.
Včelařský spolek ve Struhařově
§ 2. Účel spolku.
Spolek má za účel rozšiřování a zvelebování včelařství, hájení včelařských, hospodářských a právních zájmů včelařů podle zásad a směrnic Zemského Ústředí včelařských spolků pro Čechy.
§ 3. Prostředky k dosažení účelu spolkového.
- Členství v Zemském Ústředí včelařských spolků pro Čechy (zkratka ZÚVČ.)
- Rozšiřování teoretických a praktických vědomostí včelařů a to: a) Pořádáním veřejných schůzí, přednášek, kursů, výstav a schůzí spolkových, b) rozšiřováním dobrých spisů a časopisů včelařských, c) založením a udržováním spolkové knihovny d) koupí a půjčováním spolkových včelařských přístrojů a nářadí členům, e) zřizováním a udržováním spolkových včelařských stanic a a včelínů.
- Zřizování odborů, referentů a včelařských důvěrníků pro odbornou práci včelařskou.
- Obstarávání živých včestev, dobrých úlů i jiného nářadí a potřeb včelařských.
- Péče o odbyt dobrých včelařských výrobků.
- Hájení právních a hospodářských zájmů včelařů.
- Zprostředkování pojištění včel, úlů a nářadí, včelínů a zásob na včelíně pro členy prostřednictvím ZÚVČ.
- Pořádání výletů, večírků a zábav k získání hmotných prostředků.
- Peněžité prostředky potřebné k dosažení účelu spolkového opatřuje si spolek: a) z členských příspěvků řádných a mimořádných, ze zápisného a poplatků schválených valnou hromadou, b) z výnos spolkových podniků, c) z darů a podpor.
§ 4. Členové spolku.
Členové spolku jsou: a) čestní, b) přispívající, c) činní.
- Čestné členy volí valná hromada k návrhu výboru spolku se souhlasem ZÚVČ. Čestnými členy mohou býti jen osoby o včelařství vůbec, nebo o spolek zvlášť zasloužilé.
- Přispívajícícím členem se stane činný člen jiného spolku, mající svá včelstva umístěna v obvodu spolku a to podle zásad, určených ZÚČV, jakož i každý příznivec včelařství, když splní podmínky výborem stanovené. Těmto členům nepřísluší ve spolku právo hlasovati a volenu býti.
- Činným členem stane se včelař (majitel a chovatel včel), který v obvodu spolku má své trvalé bydliště, když se řádně přihlásí a výborem spolku bude přijat. Přijetím za činného člena spolku stane se příslušníkem ZÚVČ se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi. Chovatel včel, dosud v žádném spolku neorganisovaný, nebo včelař začátečník, přihlásí-li se za člena, bude přijat jako čekatel činného členství s jednoroční zkušební dobou. V této době musí plniti řádně povinnosti, jež jsou pro čekatele činného členství stanoveny jednacím řádem. Ve lhůtě výborem stanovené podrobí se zkoušce a bude potom přijat za činného člena spolku. Včelař, přestupující z jiného včelařského spolku, nemůže býti za činného člena přijat do té doby, pokud se o něm nevysloví písemně spolek, jehož býl posledně členem. Bude-li přijat za činného člena, započítá se mu doba jeho dřívějšího členství do členských nároků (právo volenu býti).
- Včelař, vyloučený z jiného včelařského spolku, jehož vyloučení bylo oznámeno ve spolkovém orgánu, nesmí býti přijat za člena.
Výborová schůze se konala 31.července 1938 v hostince u Hůrků ve Štiříně. Bylo přítomno 6 členů výboru. Vzpomenuto zemřelých členů A. Šundy a bývalého člena K. Štemproka z Brtnice.
Usneseno věnovat z pokladny spolku na jubilejní dar na obranu státu jedentisíc korun.
Byla schválena cena cukru pro rok 1938 Kč 3,40. Byly přijati noví členové Lachman z Těptína a Kabeláč z Hlubočinky. Byl přijat návrh na členství v medokomisi.
Podle jednacího protokolu bylo okresnímu úřadu hlášeno, že členská schůze se bude konat 8.května ve Štiříně. O této schůzi však chybí zápis.
Výroční valná hromada se konala 5. prosince 1937 ve Štiříně u Hůrků za přítomnosti 15 členů. Do spolku byli přijati noví členové: Miloslav Trunc, Václav Žoha, Josef Vykročil. Nový lis je u Jana Novotného.
Ve volbách byli zvoleni: předsedou Rudolf Čuřík, místopředsedou Jan Novotný, členy výboru Ant. Medřický, Václav Šimek, Čeněk Pavelka, Frant. Vodrážka, Boh. Růžička, Ant. Neruda, Mil. Truncl, revizory Fr. Rubeš a Jan Urx.
Usneseno zaslat pozdrav nemocnému jednateli Svobodovi. Jednateli přikázáno, aby v ústředí obstaral přednášku, nejlépe př. učitele Brennera. Uvažováno o včelí pastvě. V malém nikomu neprospěje a velký kus pole nikdo nedá k dispozici.
Po valné hromadě se konala výborová schůze. Zvoleni: jednatelem Václav Šimek, pokladníkem Ant. Medřický.
Členská schůze se konala 12.ledna 1936 ve Štiříně za účasti 7 osob. Knihovníkem a hospodářem byl zvolen Jan Novotný. Předseda oznamuje, že cena jetelového semene je vysoká, stojí 15 kč / 1 kg a proto navrhuje, aby se poslal oběžník a sepsal součet žádaného semene. Lis se zakoupí na míru rámků budečáku.
Výroční valná hromada se konala 6. prosince 1936 v hostinci p. Hůrky ve Štiříně. Jednatel nepřinesl sebou knihu nuzápisů, proto nemohl být přečten poslední zápis.
Ve volbách byli zvoleni: předsedou R. Čuřík, místopředsedou Jan Novotný, pokladníkem Ant. Medřický, jednatelem L. Svoboda, hospodářem Fr. Vodrážka, revizory účtů Fr. Rubeš a J. Urx.
O stavu pokladny se nedovídáme, jen to, že za cukr získal spolek 763 Kč. Roční příspěvek byl stanoven na 22 Kč. Odznaky a kalendáře budou letos dány všem členům zdarma. Odhlasováno, aby na knihovnu bylo vždy věnováno 10 % zisku na cukru. V debatě upozorněno, že svazenka vlivem špatného počasí nevzešla, ale švédský jetel je velice dobrý.
Výborová schůze se konala 27. října 1935 za účasti 4 členů: Rud. Čuříka, Jana Novotného, Ant. Medřického a Čeňka Pavelky. Po zemřelém K. Vodešilovi převzal veškeré věci Jan Novotný a vyúčtoval s Ant. Medřickým, pokladníkem. Valná hromada se bude konat 8.prosince 1935 ve Štiříně.
Výroční valná hromada se konala podle plánu 8. prosince 1935. Bylo přítomno 16 členů. Na začátku bylo vzpomenuto zemřelého člena Karla Vodešila. Zprávu jednatele přednesl Rud. Čuřík. O stavu pokladny se ze zápisu nedovídáme.
Předsedou byl zvolen Rud. Čuřík, místopředsedou Jan Novotný, členy výboru Václav Šimek, Ant. Neruda, Čeněk Pavelka, Ludvík Svoboda, B. Růžička a Ant.. Medřický, náhradníky Fr. Řehák a Jos. Rejna, revizory Fr. Rubeš a Ant. Hurych.
Usneseno zakoupit 100 kg švédského jetele a rozdělit za poloviční cenu mezi členy. Rovněž bude zakoupeno 25 kg semene svazenky a rozděleno mezi členy, vše podle počtu včelstev. Členský příspěvek …
… tento řádek byl v kronice nečitelný …
Navrženo, aby Fr. Rubeš byl jmenován čestným členem, návrh přijat. Ant. Medřický navrhuje, aby byl zakoupen lis na mezistěny. Návrh přijat a rozhodnuto aby lis byl u Jana Novotného. Ten také vyrobí mezistěny tomu, kdo to neumí, za určitý poplatek. Delegátem na valnou hromadu do ústředí zvolen Rud. Čuřík, náhradníkem Jan Novotný, Č. Pavelka a A. Medřický. Ve výborové schůzi zvolen jednatelem Ludvík Svoboda a pokladníkem Ant. Medřický.